|
|
Ovlivnění spastické dystonie hlezna u syndromu horního motoneuronu
VALIŠOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce popisuje problematiku spastické dystonie hlezna vzniklé v důsledku porušení horního motoneuronu. Spastická dystonie je nefyziologickým postavením končetiny v klidu a je viditelná na první pohled. Vadná postura končetin pacienta často limituje v jeho běžných denních činnostech nebo při chůzi. Nejde proto o pouze kosmetický problém, ale také o funkční vadu a omezení v pohybu. V důsledku spastické dystonie vznikají kontraktury a bolestivost, čemuž se snažíme vhodnou léčbou zamezit co nejvíce. Tato práce v teoretické části popisuje hlezno, spastickou dystonii, její příčiny, léčbu a v neposlední řadě fyzioterapeutické intervence. Klade přitom důraz na kombinaci fyzioterapie a injekčního podávání botulotoxinu A jako na jednu z hlavních metod využívaných k redukci spastické dystonie. V praktické části je popsán samotný průběh terapie. Posledním cílem práce bylo také zjistit subjektivní hodnocení léčby samotným pacientem, k čemuž byla využita škála GAS. Výzkumný vzorek tvořilo 10 pacientů, 6 žen a 4 muži, se spastickou dystonií hlezna ve věku od 17 do 71 let. Z výsledků testů odebraných měsíc po aplikaci v době největšího účinku botulotoxinu, je patrné zlepšení spastických projevů u pacientů. Ne však u všech ve stejné míře a ve všech hodnocených bodech, kterými byly snížení bolesti, snížení spastické dystonie a zlepšení rozsahu pohybu v kloubu.
|
|
|
Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii
Špačková, Anežka ; Tichá, Monika (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anežka Špačková Vedoucí práce: Bc. Monika Tichá Konzultant práce: Vendula Matolínová Oponent práce: Název bakalářské práce: Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce je zaměřená na podání přehledu nejčastěji používaných standardizovaných vyšetření spasticity ve fyzioterapii a jejich vzájemné porovnání. Zabývá se zejména nejznámějšími metodami vyšetření, které se v praxi používají. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika svalového tonu a jeho regulace a dále problematika spasticity jakožto jednoho z příznaků syndromu centrálního motoneuronu. Dále jsou zde uvedeny a podrobně popsány zbůsoby vyšetření spasticity (Ashworthova škála a její modifikace, Tardieuova škála a pět kroků klinického hodoncení spastické parézy dle Gracies). Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde aplikovány vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály a testů chůze. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvoření přehledného porovnání standardizovaných vyšetření spasticity prostřednictvím studií a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: spasticita, syndrom horního motoneuronu, vyšetření a...
|
|
|
Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii
Špačková, Anežka ; Tichá, Monika (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anežka Špačková Vedoucí práce: Bc. Monika Tichá Konzultant práce: Vendula Matolínová Oponent práce: Název bakalářské práce: Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce je zaměřená na podání přehledu nejčastěji používaných standardizovaných vyšetření spasticity ve fyzioterapii a jejich vzájemné porovnání. Zabývá se zejména nejznámějšími metodami vyšetření, které se v praxi používají. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika svalového tonu a jeho regulace a dále problematika spasticity jakožto jednoho z příznaků syndromu centrálního motoneuronu. Dále jsou zde uvedeny a podrobně popsány zbůsoby vyšetření spasticity (Ashworthova škála a její modifikace, Tardieuova škála a pět kroků klinického hodoncení spastické parézy dle Gracies). Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde aplikovány vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály a testů chůze. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvoření přehledného porovnání standardizovaných vyšetření spasticity prostřednictvím studií a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: spasticita, syndrom horního motoneuronu, vyšetření a...
|
|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
host ::
RSS.